Pohled na rodinu jako jízdu v autě (uvedenou v závěru předchozí kapitoly) byste si jako žena asi nezvolila, že? Protože byste rozhodně svůj život nevěnovala takovému hrubci, co vám dělá modřiny a drží vás v rodině jako ve vězení. Ha, a víte komu jste se dala? Možná i jeho příjmení si vzala? Tak se podívejme, co jsou chlapy zač! Na to s kámoškou nemáte šanci přijít. Utvrzujete se jen v mámení, že muži jsou takoví a makoví a život je s nimi....
Aby koťátko pískalo!
My muži milujeme hierarchii a dobře známe svou pozici v ní! Snažíme se postupovat vzhůru! Věřte nebo ne, ale jako chlapi se pořád o něco přetahujeme, pereme, závodíme, dobýváme nové pozice... ukazujeme nuly na kontě, seznamy publikací, nová auta, motorky, ženy.... Ano patříte do toho seznamu také. Jak jste krásné, kolik vás bylo a vůbec... Největší paradox je, že když si vás vezmeme, tak předpokládáme, že tu naši hru hrajete stejně rádi jako my. Ukazujeme vám, která z našich bývalek měla větší prsa a menší zadek než vy a čekáme, že se zasmějete a řeknete nám, ať moc nekecáme, když nám visí jako hadr... Ale běda, když to řeknete a dotkne se nás to. Zraněná ješitnost - té je všude dost. Není nic bolestnějšího, než když nás vlastní milovaná žena poníží.
Běda také, jak se vás - žen - to přetahování dotkne a vy odpadnete. Máte dojem, že nejste dost dobré a pláčete. Pak se dozvíte, že to byl jen vtip. Něco pro zasmání, ne pro pláč! Ale v koutku naší mužské duše si potvrzujeme, že jsme vyhráli! I když zrovna nevíme co s tím. Nasrali jsme si do vlastního hnízda. Protože si svou milovanou ženu pleteme s dobrým kámošem, co se rád přetahuje. Jen tak naokraj proč pocitově vyhrajeme: V mužském světě je projevení emocí slabost, poker face vyhrává.
V zamilování se tomuhle procesu říkává škádlení a aby to ženy přežili, říká se: "Co se škádlívá, rádo se mívá!" A muži používají, kromě vtipu, třeba jen lechtání... přeci jen v kultuře platí "Ženu ani růží neuhodíš!" A když jako děvčata přežijete každoroční bolestivý velikonoční trénink, snad jste přeci jen vybavenější do té naší mužské hry. Tu však vnímáte pořád krutě. Proč vlastní milující muž s vámi zachází jako krutý chlapec s koťátkem?
Ano, jistě miláčku!
Někteří z mužů to dokáží říci i tím správným tónem, že uvěříte. Ano, rozuměl vám a on to pro vás udělá! Jste přeci jeho princezna!
Kontrolní otázka: Když jste jej o TO žádala, držela jste jej za ruku a díval se přímo do vašich očí? Ne? Tak to budete zase zoufat. Nic pro vás neudělá. A proč? Jsme přeci jiní. Vy ženy přece děláte spoustu věcí najednou a žádná vám přeci nevypadne. Myslíte, že to máme podobně? Omyl!!!
Muž se soustředí na jeden předmět činnosti. To co mu činnost narušuje s úspěchem vyblokuje. Dokáže přitom dávat i věrohodné odpovědi, který chce druhý slyšet. Jejich smysl je ovšem jediný. Jak zacházet s rušivým momentem, aby přestal rušit. Milujeme věci! Rozumíme jim! a nadřazujeme zacházení s nimi vztahům. A to zcela automaticky!!! Neberte si to osobně! On vám to rozhodně nedělá naschvál!!!
Další hrůzy o svých blízkých čtěte zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat